Tato výrazná dominanta Krkonoš – kamenná pyramida vymodelovaná ledovcem za dob ledových – je oblíbeným cílem pěších horských túr. Z vrcholu jsou krásné výhledy daleko do kraje na českou i polskou stranu. Na vrcholu stojí kruhová kaple sv. Vavřince z r. 1665, polská bouda z r. 1976 s meteorologickou stanicí a nová česká poštovna postavená v letech 2005-2006. Opodál stála mezi lety 1899 a 2009 budova původní poštovny, což bylo nejvyšší místo v České republice, kde bylo možno získat poštovní razítko. Stará poštovna byla r. 2009 rozebrána a převezena na Javorovou skálu (asi 7 km jihozápadně od Sedlec-Prčice), kde byla posléze znovu sestavena.
Od r. 1850 byla na vrcholu také stará Polská (původně Slezská) bouda, která byla r. 1976 nahrazena současnou moderní Polskou boudou, a Česká bouda, zbouraná r. 2009.
První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kameny. V letech 1563–1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m. I se svými skutečnými 1602 m je Sněžka nejvyšší horou české republiky.
Ze Špindlerova Mlýna se na Sněžku dostanete pouze pěšky několikerými cestami (nejkratší měří asi 10 km). Na vrchol Sněžky vede také stará lanová dráha z Pece pod Sněžkou (cca 45 km autem či autobusem kolem hor).
Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe. Nachází se v nadmořské výšce 1387 m na Labské louce. Skutečné prameniště Labe se nachází v rašeliništích asi 150 až 300 odtud a je z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.
Roku 1968 zde byla postavena kamenná stěna s barevnými znaky 26 významných měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Autorem stěny byl Jiří Škopek. Dále se zde nachází dvojice pamětních desek. První je věnována klubem českých turistů k sedmdesátinám propagátora české turistiky v Krkonoších Jana Buchara, druhá pak k osmdesátému výročí organizované turistiky a stému výročí narození Jana Buchara. Po Janu Bucharovi nese název i červeně značená trasa z Jilemnice, která je v tomto místě zakončena.
Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří, jeho význam byl oceňován již roku 1684, kdy je navštívil a požehnal královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka.
Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou jedním z nejznámějších a nejfotogeničtějších míst v Krkonoších. Již z dálky vás k nim spolehlivě dovede dominanta charkteristické stavby – boudy zvané Wavel na vrcholu Vysoká pláň. Ta v minulosti sloužila jako turistická chata, ale dnes už slouží pouze jako televizní vysílač pro Polsko.
Hlavní hřeben tady skalními stěnami prudce padá na polskou stranu do hlubokých jam – ledovcem kdysi vyhloubených kotlů – na jejichž dnu se nachazí malá ledovcová jezírka. Stejně jako v ostatních ledovcových karech se v nich nachází botanické klenoty Krkonoš.
Naučná stezka skrývá kromě přírodních krás zejména mimořádně zachovalé hrazenářské dílo na Čertově strouze, staré více než 100 let. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století byly tady provedeny rozsáhlé hrazenářské práce, stejně jako v celém povodí Labe, Jizery a Úpy. Příklad Čertovy strouhy, jejíž zahrazení se zachovalo téměř kompletní a plně funkční až dodnes, dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů. S ohledem na oblé tvary kamenů v korytech krkonošských toků a neúměrnou náročnost jejich kamenické úpravy byla přibližně polovina kamene získávána z lomu, zřízeného k tomuto účelu nad ústím Červeného potoka.
Naučná stezka Čertovým dolem začíná u boudy u Bílého Labe a vede proti proudu Čertovy strouhy. Dojdete po ní k místu, kde se nachází zbytky staré kovárny. Poté se stejnou cestou vrací zpět. Celý okruh měří asi 2,5 km.
Labský vodopád je 35 metrů vysoký peřejnatý vodopád na nejhořejším toku Labe. Padá do Labského dolu pod Labskou boudou, přibližně 1 km jihovýchodně od pramene Labe.
Roku 1859 majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier zřídil nad vodopádem roku 1859 menší nádrž, v níž zadržoval vodu. Po dosažení dostatečného počtu platících turistů bylo stavidlo nádrže zvednuto a vodopád otevřený – vypadal tak mnohem mohutnější. Od této turistické atrakce bylo později z důvodů ochrany přírody upuštěno. Zbytky nádrže pod Labskou boudou dnes najdou jen velmi dobří pozorovatelé.
2020 – Created by Webgrade.cz – Webové stránky na míru
